S postupem let se stále jasněji ukazovalo, že Quattrocento bude velmi pozdně dospívající jedinec, a že i nyní v jeho čtyř a půl letech věku je ještě stále v plném růstu (a ještě nějakou dobu bude). Přesto byl fyzicky natolik hotový, že ho bylo možné obsednout, což zvládnul s takovým klidem, že to místy až hraničilo s usínaním :). Nicméně žádný nedostatek spolupráce neprojevoval a zůstává kvalitním talentem pro solidní military kariéru.
Fotografie z jeho prvního dne pod sedlem následují níže (a zejména jeho reakce šestém a sedmém snímku je vskuktu úsměvná, když po premiérovém usednutí jezdce na jeho záda nejprve u mě pohledem zkontroloval, jestli se po něm bude rovnou něco chtít a když zjistil, že ještě ne, oddal se spokojenému klimbání :).