Historie plemene
Počátky organizovaného chovu koní plemene Sachsen-Anhaltiner se datují do poloviny 19.století – přesněji do roku 1846, kdy byl, společně s chovateli ze sousední provincie Brandenburg, vytvořen spolek „Pruské správy hřebčína“ (Preußischen Gestütsverwaltung) a již roku 1854 se konaly první doložené körungy. Místem konání byl hřebčín Neustadt, založený pruským králem Friedrichem II. už roku 1788. Tento hřebčín hrál důležitou roli také v chovu dalších významných plemen z oblasti východního Německa (Pruska) – zejména koně meklenburského a koně brandenburského, s nimiž je proto původní chov koní sasko-anhaltského plemene nejtěsněji spřízněn. Vzhledem k potřebám tehdejší doby se chov zaměřoval převážně na těžší, pracovní koně, což bylo roku 1899 stvrzeno založením „Svazu pro chov těžkých pracovních koní v provincii Sasko“ (Verband für die Zucht des schweren Arbeitspferdes in der Provinz Sachsen). Teplokrevní koně začali být chováni až počátkem 20.století – za oficální datum lze považovat rok 1923, kdy byl založen „Svaz pro chov provinčních saských teplokrevníků na hannoverském základu“ (Verband für die Zucht eines provinzial-sächsischen Warmblutpferdes auf hannöverscher Grundlage). Roku 1932 zvětšil tento svaz svou chovnou základnu připojením menšího „Svazu chovatelů koní vévodství Anhaltského“ (Pferdezuchtverband des Herzogtums Anhalt) a o dva roky později se již přeměnil v dnešní „Svaz chovatelů koní Sasko-Anthaltska“ (Pferdezuchtverband Sachsen-Anhalt). Roku 1952 byl však, v rámci změn, souvisejících se vznikem NDR, zrušen.
Stejný osud potkal v těch letech všechny tamní chovy – svazy byly rozpuštěny a sloučeny v jediné plemeno „Ušlechtilý teplokrevník“ (Edles Warmblut), jehož vedení sídlilo v Berlíně. Oblast NDR byla rozdělena na tři direktoráty (Nord, Mitte a Süd) s vlastní správou, přičemž všechna plemena z oblastí Sasko-Anhaltska, Brandenburska a Meklenburska spadala pod jeden direktorát a mohla proto pokračovat v těsné spolupráci. Chovné centrum zůstalo v Neustadtu a k zušlechťování byla v tomto období nejvíce používána krev anglických plnokrevníků, hannoverských koní a trakénů. To odpovídalo všeobecnému poválečnému stavu, který ovlivnil většinu německých teplokrevných plemen: náhlé nepotřebnosti težších pracovních koní a poptávce po koních jezdeckých. Tato násilná a nepříjemná změna kupodivu neměla devastující vliv na kvalitu chovu a věhlas některých sportovních koní z těchto dob sahá až do dnešních dnů. Ihned po spojení Německa v roce 1990 nově zformované spolkové země obnovily své původní chovy v dřívější podobě a dnes se proto opět můžeme setkávat s teplokrevníkem sasko-anhaltským, brandenburským, nebo meklenburským.
Pouze pro úplnost uvádím, že sasko-anhaltský teplokrevník je plemeno autochtonní, jehož COI (koeficient inbreedingu) na generaci činil v roce 2003 přibližně 0,23%.
Deutsches Sportpferd
Rok 2003 byl rokem velkých změn. Čtyři menší chovatelské svazy (Berlin-Brandeburg, Sachsen, Sachsen-Anhalt a Thüringen) se rozhodly spojit své chovy jezdeckých koní, aby společně vytvořily velký chov, pod plemenným označením „Deutsches Sportpferd“ (Německý sportovní kůň, dále jen DSP), s jednotným chovatelským programem a zázemím. V době spojení tvořilo základ chovu cca 3500 klisen a 150 hřebců, k čemuž sasko-anhaltský teplokrevník přispěl přibližně jednou třetinou. V současné době (2009) je stav více než dvojnásobný a stále roste.
Úspěšné reprezentanty tohoto plemene lze nalézt napříč všemi jezdeckými disciplínami – od drezury, až po 
všestrannost. Z nejúspěšnějších je třeba jmenovat klisnu Poetin (Sandro Hit – Brentano II), vítězku mistrovství světa 6-letých drezurních koní z roku 2003 (s jezdkyní Kathrin Meyer), a také její pravé bratry Samba Hit I a II, kteří se ve svých 
ročnících umístili mezi finalisty Bundeschampionatu (a na mezinárodní scéně úspěšně dosáhli úrovně Grand Prix). Ze skokových koní je možné uvést například elitního hřebce Monte Bellini (Montender – Ramiro), dvojnásobného vítěze Bundeschampionatu 5-letých a 6-letých koní (2007, 2008), 
ježděného toho času Philippem Weishauptem. Další dva parkuroví koně, klisny Kira Bell (Kolibri – Darß XX) a Konni (Kolibri – Jaguar), dosahují mezinárodních úspěchů nejvyšší úrovně pod Rene Tebbelem, resp. Mylene Diedrichsmeierovou. Standing Ovation (Sandro Khan – Azur de Paulstra) zase patří k nejlepším hunterům v USA a v roce 2008 vyhrál s jezdcem Scottem Stewardem téměř vše, co se konalo. Tito, i mnoho dalších, na které se zde již nedostalo, opakovaně obstávají v neobyčejně těžké německé i světové konkurenci a potvrzují tím vysokou kvalitu a úspěšnost moderního chovu DSP, jehož jsou koně plemene Sachsen-Anhaltiner významnou součástí.
Chov a organizace
Centrem chovu je i dnes, stejně, jako na samém počátku, Hlavní a zemský hřebčín Neustadt/Dosse (Hauptgestüt 10, 16845 Neustadt/Dosse).
Jedná se o jeden z největších hřebčínů v Evropě, rozkládající se na ploše 400 hektarů. Kromě záležitostí, souvisejících s chovem jako takovým a péčí o elitní chovné klisny a hřebce, se tam také každoročně konají nejvýznamnější svazové akce – mimo jiné rozsáhlá prodejně-výstavní show „Schaufenster der Besten“, jejíž součástí je i hlavní körung sezóny (společný pro všechna čtyři plemena, podílející se na šlechtení DSP plus plemeno meklenburských koní). Hřebčín také zajišťuje testace hřebců, šampionáty hříbat, přehlídky chovných klisen, vzdělávací program pro mladé chovatele a obchodní i jezdeckou činnost. Další zemské hřebčíny jsou rozmístěny po celém regionu, nejvýznamnějším sasko-anhaltským je Zörbig/Prussendorf.
O vedení chovu se v současnosti stará ogranizace „Pferdezuchtverband Brandenburg-Anhalt“ (Svaz chovatelů Brandenbursko-Anhaltský), který sídlí ve městě Stendal (Uenglinger Straße 54, 39576 Stendal). Vznikl v roce 2007 spojením PZV Sachsen-Anhalt a PZV Berlin-Brandenburg ; jedná se však pouze o sloučení administrativní, tyto svazy nezanikly a pro své oblasti nadále fungují – jako součásti Svazu chovatelů Brandebursko-Anthaltského. Hlavním úkolem tohoto orgánu je řízení chovu, organizace souvisejících činností a vedení plemenných knih – v první řadě plemenné knihy DSP, pod níž nyní spadá i plemeno Sachsen-Anhaltiner, ale také plemenných knih dalších koní z této části Německa (např. Deutsches Reitpony nebo Rheinisch-Deutsches Kaltblut). V roce 2008 sdružoval svaz celkem 40 plemen, přičemž z celkového počtu koní připadalo přibližně 61% na DSP a zbytek na plemena ostatní.